« zpět

Rozhovor: Energetická bezpečnost není o elektrárnách, ale o palivu

15.07.2022

Současná energetická situace budí vášně. V celé Evropě, nejen u nás. Němci a Rakušané rozdělali oheň v dávno vyhaslých kotlích svých uhelných elektráren a i ostatní budou především v nadcházející topné sezoně házet do kotlů uhlí, co jim lopaty budou stačit.

Státy řeší co s tím. Energie jsou extrémně drahé. Tak drahé, že ohrožují existenci domácností a firem. V energetickém poselství národu premiér této země ujistil domácnosti a firmy, že je nenechá padnout. Pak lehce načrtl, jaké kroky k tomu vláda učiní, abychom přežili a přitom se v co nejkratší době vymanili z energetické závislosti na Rusku.

„To je přesně ono. Ano, chceme a musíme být energeticky nezávislí. Ale proč k tomu dodávat: na Rusku? Rozhodně by nebylo vhodné vřítit se z jednoho problému do druhého. Za mě dává smysl být energeticky závislí pouze na sobě,“ říká Petr Mareš, technický ředitel United Energy, a.s., který s námi podrobněji rozebral celkovou energetickou situaci u nás i v Evropě a zmínil se také o projektu výstavby ZEVO Komořany.

Česká republika se rozhodla, a premiér to ve svém poselství deklaroval také, že hlavním pilířem naší energetiky bude jádro. Je to správná cesta?

Nemám proti jádru nic. Je ale třeba si uvědomit, že jaderný reaktor neběží na sušenky. K pohonu reaktoru je potřeba obohacený uran, který jsme dováželi do nedávna z Ruska. Není mnoho zemí, které dokáží uran obohacovat, takže hrozí, že se staneme závislí jinde.

V Komořanech se již léta připravuje realizace projektu ZEVO. S přípravou se začalo zhruba ve stejnou dobu, jako začala příprava projektu ZEVO Chotíkov. Zatímco ZEVO v Chotíkově už naplno využívá energii z odpadů, komořanské ZEVO je stále „na papíru“. Čím to je?

Námi plánované zařízení je velmi podobné, jak to v Chotíkově. Rozdíl je v typu investora. Zatímco v době výstavby ZEVO Chotíkov byl jeho investorem municipalita (město), náš projekt je ryze komerční záležitostí. Od toho se odvíjí podmínky, které kolem přípravy a realizace jsou. Soukromý investor potřebuje jistější prostředí pro návrat investice. Starý zákon o odpadech ale jistotu nedával a čekali jsme na nový. Ten se projednával léta a začal platit až loni počátkem roku. Dalším důvodem proč ještě nedošlo k realizaci, byla ztráta dotace. V době, kdy jsme projekt připravovali, jsme měli dotaci přislíbenu. Jenže o tuto možnost jsme ze dne na den přišli.

Pokud je investorem municipalita, má k podobným ranám větší imunitu. Municipalita má odpady, tedy palivo. Oni pokračovali v realizaci projektu, my jsme přípravy pozastavili. Bez nového zákona jsme nechtěli nepřiměřeně riskovat. Řekli jsme si, že posečkáme a uvidíme.

Pozastavím se nad novým Zákonem o odpadech. Porod byl dlouhý a bolestivý. Ministerstvo životního prostředí bylo obviněno a stále trochu obviňováno je, že je „prospalovačský“. Jak to vidí investor, který se pokouší o projekt již téměř deset let?

Zákon rozhodně není „prospalovačský“. Má spousty neduhů, ale i jedno významné pozitivum. Tím pozitivem je fakt, že už je hotový a platí a držme si palce, že se za tři roky zase nebude měnit. Ten zákon tvoří vizi, rámec, přináší pravidla. Tvořil se přes 10 let, těžce, pomalu a do kopce, ale vlak se rozjel a myslím, že správným směrem.

To že tento zákon definuje ZEVO jako jednu z ekologických možností nakládání s odpadem je pro Českou republiku novinka. V zahraničí tato technologie funguje již desítky let a je užitečná, lidé tam si to uvědomují a její přínosy vidí.

U nás je bohužel velmi silná pozice nadnárodních odpadových firem, kteří vznikem ZEVO očekávají negativní vliv na skládkovací byznys. Tyto subjekty pochopitelně prioritně jednají v zájmu skládkovacího byznysu, a proto nevítají jakýkoliv projekt, který jej omezí. Zákon rozhodně není „prospalovačský“. ZEVO prostě jen v nové odpadové legislativě dostalo šanci. 

Cítíte ve vnímání ZEVO nějaký posun k lepšímu?

Mám za to, že se situace kolem vnímání ZEVO zlepšuje. Osvěta dopadá na úrodnou půdu, ale stále to jde velmi, velmi pomalu. Poprvé jsme se projekt pokoušeli prezentovat v roce 2011. Dnes máme rok 2022, a když porovnám těžkosti, které vidím, tak jsme se posunuli, ale velmi málo. Takže přes deset let zde proudí toky odpadů dál na skládky, přitom jsme už dávno mohli využívat energii v nich obsaženou. Přesto říkám, že posun tam je.

Prostě si myslím, že lidé začínají chápat a nenechají se jednoduše obalamutit jednoduchými výkřiky, jak je ZEVO špatné. Chci doufat, že ponaučená většina lidí pochopila, že ZEVO je cesta, která nezabíjí, nezpůsobuje otravy, nemoci a podobně. Je to jedna z možností, jak se pohnout kupředu a nenechat tady po nás zpustošené životní prostředí.

Je tedy možné říci, že se investorovi do technologie ZEVO žije lépe než dřív?

Já bych řekl, že v tuto chvíli vítáme posun správným směrem k obhájení přínosu této technologie. Lidé, myslím si, už vnímají lépe, lépe naslouchají a nechytají jen populistické řeči. Pokud bych tedy měl odpovědět na tuto otázku, musím říci ano. Zdá se, že se v tomto tématu blýská konečně na lepší časy.

Projekt ZEVO Komořany je stále ve fázi přípravy. Kde vidíte z pohledu ekonomického, technologického, sociálního slabá místa, která by mohla realizaci ohrozit?

V následujících 12 měsících je třeba naplnit dva hlavní cíle: Najít solidního partnera pro vlastní stavební realizaci za řekněme přijatelných podmínek finančních a časových. Druhým cílem je nepromarnit šanci na ekonomickou přijatelnost projektu. Mám na mysli veřejné finance, například dotační podporu. Ta velmi zásadním způsobem promlouvá do ekonomiky investice a také do provozního života projektu v následujících 5 až 10 letech.

Šance na evropské dotace jsou?

Já si myslím, že šance jsou pořád. Jen jsou někdy reálnější, někdy to vypadá hodně nereálně. Paradoxně za to může tato nešťastná doba. Šance na získání evropských peněz se dnes opět před námi neobjevuje proto, že si někdo konečně uvědomil, že ZEVO je dobrá cesta (přínosem i pro ekologii), ale že má toto řešení nezastupitelné místo v dnes populárním trendu pro moderní životní styl, tj. v oběhovém hospodářství („znovupoužití všeho možného co člověk materiálně užívá“).

Šance se naskýtá i proto, že aktuální vývoj kolem energetiky je takový, jaký je. Najednou se dostávají do hry paliva, na která je spolehnutí. Na paliva, jejichž dodávky ze zahraničí neovlivní politický vývoj a jsou relativně ekologicky nezávadná.

Mluvíte o energetické bezpečnosti?

Ano. Naši dědové a tátové postavili energetiku ve 30. letech na uhlí, protože bylo naše, těžilo se zde a bylo ho tu dost. Plzeňská Škodovka vyrobila a dodala turbíny, ve Vítkovicích vyrobili kotle, dráty dodali z Bohumína, což znamená, že energetika včetně její distribuce byla z domova. Nic bezpečnějšího není, elektrifikace mohla proběhnout.

 Svět se posouvá ve více a více oborech ke globálnímu uspořádání, které se ovšem ukazuje v dnešním pojetí (nejen v tomto oboru energetickém), jako dost nespolehlivé. Podle mne až moc ochotně házíme problémy za plot a čekáme, nebo se divíme, kdo nám co hodí zpět. Myslím si, že to je špatně.

Energetika není primárně o elektrárnách. Energetika je především o palivu. A to musíme mít v ruce. Jinak sedíme uprostřed terče. Tam je začátek, tam je prapůvod. V žádném případě netvrdím, že musíme pálit uhlí, ale myslím si, že musíme využívat něco, co je stejně stabilní a je naše. A to odpad je. A i přes to, že budeme třídit a zdokonalovat třídírny, odpadu bude stále hodně, jeho produkce klesat rozhodně nebude a vždy zůstane nezanedbatelné množství odpadu, které jinak než energeticky nebudeme umět využít. Tvrdím, že ZEVO je velmi bezpečný energetický zdroj.

Jak bude vypadat blízká budoucnost projektu ZEVO Komořany? 

Rádi bychom co nejdříve vypsali veřejnou zakázku na generálního dodavatele. Tak abychom zhruba do konce příštího roku, pokud to půjde všechno hladce, měli jasno v obou věcech. Tedy v tom, kdo bude projekt realizovat a odkud a v jaké výši nám bude poskytnuta dotace. To znamená, že maximálně do poloviny roku 2023 chceme podpisem smlouvy zahájit realizaci. V letech 2024, 2025 bude probíhat výstavba a v druhé polovině roku 2026 uvedení do zkušebního provozu.

Projekt počítá s kapacitou 150 tisících tun. Bude mít technologie dostatek odpadu z regionu?

Ano, dlouhodobá produkce odpadu v Ústeckém Kraji je téměř dvojnásobná. Prostřednictvím vedení obcí a měst pracujete vlastně s voliči. A je to opravdu velmi obtížné. Obce aktuálně vítají náš projekt a zaznamenáváme zásadně zvýšenou poptávku po tomto řešení využití jejich odpadů. Myslíme si, že i díky novému zákonu jsou nastavená pravidla, a to nejenom pro nás, energetiky, ale i pro nakládání s odpadem, který generují města a obce. A těm se ve skládkování staví do cesty stále více překážek. V energetickém využití odpadů vidí budoucnost už i obce našeho regionu.

Máme podepsané jakési deklarace či dohody, které prošly již zastupitelstvy dotčených obcí, které říkají, že jsou ochotné svůj odpad předat nám. To je v tuto chvíli maximum, kterého jsme mohli dosáhnout.

Situace není jednoduchá, protože odpad a nakládání s ním stále ještě v obcích není vnímán jako jedna z priorit. Lépe řečeno, do nedávna nebylo. V současné době se situace mění. Tak jak se odpady zdražují (myšleno jejich likvidace), stávají se významnou částí rozpočtových nákladů. Navíc si obce a města uvědomují, že dnes už není úplně jedno, kde jejich odpad končí a do budoucna to bude ještě přísnější.