Mýty a fakta o ZEVO
Výroba elektřiny a tepla z odpadu je v každé vyspělé zemi jedním z klíčových pilířů odpadového hospodářství. Ve Švédsku, Finsku či v Rakousku existují desítky Zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO), které podléhají nejpřísnějším ekologickým standardům. Právě díky kombinaci recyklace a energetického využití odpadu se v těchto zemích podařilo eliminovat škodlivé skládkování téměř na nulu. Přesto je v Čechách výroba energií z odpadu předmětem ničím nepodložených a stále se opakujících mýtů a polopravd.
Na této stránce vám postupně seznámíme s vysvětlením k těm nejrozšířenějším.
MÝTUS 1
ZEVO JE JEN PŘEJMENOVANÁ SPALOVNA
Není to pravda. Ve spalovně se odpad likviduje, v zařízení ZEVO se odpad zhodnocuje. ZEVO umožňuje přeměnu odpadu na energii a teplo. Část elektrické energie se použije na vlastní spotřebu, zbytek putuje do rozvodné sítě. Teplo se používá k vytápění průmyslových objektů a domácností. Například v Brně se takto v zimě 2019 vytápělo 26 000 domácností. Na pomyslném žebříčku preferovaných řešení, jak s odpady nakládat, je tedy jejich energetické využití prostřednictvím ZEVO nadřazené pouhému odstranění, ať již spálením nebo uložením na skládku. Rozdíl v názvech „ZEVO“ a „spalovna“ vyplývá i ze Zákona o odpadech.
Pojem ZEVO přesně vystihuje hodnotu, kterou toto zařízení přináší. Zároveň plně nahrazuje spalování klasických fosilních paliv, jejichž těžba a spalování zatěžuje životní prostředí mnohem výrazněji.
Zařízení EVO je prokazatelně pozitivní zařízení,neboť získává energii ze zbytkového odpadu, který se již jinak využít nedá.
S projektem výstavby EVO Komořany společnost nabízí záložní zdroj tepla CZT pro obyvatele Mostu a Litvínova.
.
.
MÝTUS 2
EVO SNIŽUJE MÍRU JEHO RECYKLACE
Není to pravda. Analýza výskytu směsného komunálního odpadu a velkoobjemového odpadu z dojezdové vzdálenosti do 70 km ukázala, že v ZEVO lze energeticky využít cca 260 000 tun vhodného odpadu. Je tedy patrné, že zvolená kapacita zařízení v Komořanech se 150 000 t/r není schopna zpracovat veškerou produkci odpadů a umožňuje využít další způsoby nakládání s odpady. ZEVO Komořany v žádném případě tyto činnosti neomezuje. K recyklaci jsou určeny barevné kontejnery, které slouží k vytřiďování dále využitelných odpadů. Záleží tedy na každém z nás, kolik recyklovatelných odpadů se s komunálním odpadem dostane až k energetickému využití.
ZEVO je integrální součástí odpadového hospodářství každé vyspělé ekonomiky světa, aniž aby mělo prokazatelný vliv na míru recyklace. Zároveň je třeba si uvědomit, že žádný odpad nemůže být recyklován donekonečna. V případě papíru jde o 5 až 7 cyklů, v případě plastů pouze o 2 až 3 cykly. Odpad, který není možné recyklovat, je z pohledu ochrany životného prostředí vhodnější energeticky zhodnotit, než uložit na skládku.
.
.
MÝTUS 3
ZEVO JE JEN DALŠÍ ZDROJ ZNEČIŠŤUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Není to pravda. Zařízení EVO Komořany nejenže umožní omezení stávající praxe skládkování, ale současně s tím sníží spotřebu hnědého uhlí v teplárně Komořany. Při plném výkonu EVO se jedná o úsporu fosilních paliv ve výši cca 88 000 tun/rok. Energie získaná z odpadu v zařízení EVO částečně nahradí energii získanou z uhlí. Logicky tak dojde k omezení výroby tepla z uhlí v teplárně Komořany a tím tedy ke snížení emisí prachu PM10 do ovzduší z tohoto zdroje.
Srovnáte-li pak ještě emisní limity koncentrací škodlivin ve spalinách pro teplárny a pro zařízení EVO zjistíte, že limity pro EVO jsou mnohem přísnější než pro teplárny. Zprovozněním zařízení EVO Komořany tedy v konečném důsledku dojde ke snížení produkce emisí prachu související s výrobou tepla.
Ve všech zemích, kde došlo k výstavbě zařízení ZEVO, prudce poklesl počet skládek, které jsou nekontrolovaným producentem skleníkových plynů, prioritně mimořádně škodlivého metanu. Na rozdíl od skládky, kde škodlivé plyny unikají nekontrolovatelně do ovzduší, je komín každého zařízení ZEVO 24 hodin denně monitorován kontrolními orgány. Vzhledem k tomu, že mezi nárůstem energetického využití odpadu a poklesem skládkování je evidentní přímá souvislost, můžeme o zařízení ZEVO mluvit jako o provozech, které čistotě životního prostředí pomáhá
MÝTUS 4
ZEVO MÁ NEGATIVNÍ VLIV NA ZDRAVÍ POPULACE
Není to pravda. Podobně jako v případě dopadu na životní prostředí, můžeme i zde hovořit o tom, že ZEVO díky vlivu na eliminování skládkování přináší pozitivní efekt. Škodlivý vliv energetického využití odpadu na zdraví obyvatelstva navíc nebyl při současných přísných emisních limitech prokázán. Po letech zavádění přísných ekologických standardů bylo provedeno množství studií, které potvrdily, že zařízení ZEVO nemají negativní vliv na zdraví obyvatel v okolí. Studie HPS (Health protection Scotland) z roku 2009 nenašla žádnou spojitost výskytu různých nemocí a provozu spaloven. Nejnovější britská studie z roku 2018, kterou vypracovali státní výzkumná centra a britské univerzity, analyzovala zdraví dětí narozených v okolí prakticky všech britských zařízení na energetické využití odpadu. Tato studie nenašla žádnou souvislost s vrozenými vadami nebo předčasnými úmrtími dětí. Za posledních 20 let se neobjevily žádné zprávy, které by potvrzovaly negativní vliv energetického využití odpadu na lidské zdraví.
MÝTUS 5
ŠKVÁRA ZE ZEVO NELZE VYUŽÍT S SKONČÍ NA SKLÁDCE
Není to pravda. Ze 100 kilogramů energeticky využitého odpadu vzniká 20 až 25 kilogramů škváry, která je dokonale hygienizovaným a neškodným materiálem. Jelikož má podobné vlastnosti jako čedič, je cennou druhotnou surovinou. I díky tomu se ve vyspělých zemích používá jako příměs do stavebních materiálů. V Anglii se z ní vyrábějí tvárnice na výstavbu budov. V zemích jako Rakousko a Švýcarsko je struska zároveň cenným materiálem pro opětovné materiálové zhodnocení. Prostřednictvím extrakce se z ní získávají kovy jako železo, měď, hliník, stříbro či zlato. Mýtus o její nevyužitelnosti se tedy nezakládá na pravdě.
MÝTUS 6
DO KOMOŘAN SE BUDE DOVÁŽET ODPAD Z NÉMECKA
Není to pravda. Spádová oblast pro zařízení na energetické využití odpadů je z provozních i ekonomických důvodu maximálně do 100 kilometrů od zdroje vzniku. V tomto okruhu se u nás vyprodukuje kolem 260 tisíc tun odpadu, přičemž spalovna v Komořanech bude mít kapacitu maximálně 150 tisíc tun ročně. Dovážet odpad z Německa by bylo příliš drahé. Navíc – odpad je komodita, o kterou je i v Německu zájem. Mají tam vlastní stovku spaloven, z níž vyrábějí energii a o odpad se s námi nebudou chtít dělit. Naší filozofií je postarat se o odpad tam, kde vzniká – tedy v Ústeckém kraji. A komu by snad nestačily tyto logické argumenty, doplníme, že zákaz dovozu odpadu ze zahraničí je součástí platného integrovaného povolení provozu EVO Komořany.