Lidové noviny: Vládní krize ohrozí i spalovny
01.07.2013
Spalování odpadu v Plzni se prodraží a investor v Komořanech už připravenou stavbu odložil
PRAHA Vládní krize udělala čáru přes rozpočet investorům nových spaloven komunálního odpadu. Současný ministr životního prostředí Tomáš Chalupa nestihne dokončit roky připravovanou novelu zákona o odpadech, která má vyrovnat současnou cenovou výhodu ukládání odpadů na skládky. Za současných podmínek tak přestává být výdělečná stavba nových spaloven, které komunální odpad využívají jako palivo k výrobě tepla a elektřiny.
Na to reagoval Energetický a průmyslový holding (EPH) finančníka Daniela Křetínského odložením stavby spalovny v Komořanech u Mostu. Další český projekt - stavba spalovny v Chotíkově u Plzně -se nezastaví, ale městem ovládaná Plzeňská teplárenská nemůže počítat s rychlou návratností investice.
Náklady na uložení jedné tuny odpadu na skládku se v současnosti pohybují kolem 1300 korun. Náklady spaloven jsou však vyšší. Obcím a svozovým firmám se tak vyplácí spíš ukládání odpadů do země. Přitom v nákladech skládkových firem je i státem daný poplatek 500 korun, o který se dělí Státní fond životního prostředí s obcemi a kraji. Návrh zákona předpokládal zvýšení skládkovacího poplatku nejprve na částku kolem dvou tisíc korun, posléze uvažoval ministr spíš o tisícovce.
„Jde o to, aby konkurenční výhoda, tedy současné nižší poplatky, při skládkování nebyla tak velká. Ministerstvo přípravu zákona sice nezastavilo, ale chystané změny ve vládním kabinetu celý proces zřejmě zkomplikují,“ uvedl mluvčí resortu Matyáš Vitík.
V Česku už fungují tři spalovny, které využívají odpad k výrobě tepla a elektřiny - v Praze, Brně a Liberci. Další z uvažovaných projektů v Karviné předčasně skončil kvůli chybějící dotaci.. EPH má na stavbu spalovny stavební povolení a nedávno uzavřel smlouvu s dodavateli, společnostmi Fisia Babcock Environment a Skanska. I pro EPH bylo komplikací složité jednání o dotaci z Evropské unie. Vládní rozkol byl další ranou pro investici v předpokládané výši 2,8 miliardy korun. „Bez nového zákona o odpadech ta investice nedává smysl. Přerušili jsme plnění smlouvy o dílo a počkáme, jak se situace vyvine,“ reaguje mluvčí EPH Daniel Častvaj.
Stavbě spalovny v Plzni už nic nebrání. Plzeňská teplárenská, která pro tyto účely počítá s investicí necelých dvou miliard korun pro dodavatele ČKD Praha DIZ, získala minulý týden po odvolání dvou občanských sdružení pravomocné stavební povolení. Pokud dílo dokončí do konce roku 2015, má reálnou šanci na 450 milionů evropských dotací.
Jenže provozem bude obtížně konkurovat laciným skládkám. „Pro město je ale spalovna strategická investice. Kdo chce rejžovat peníze, má smůlu. Pro nás je hlavní zajistit ekologickou likvidaci odpadů a také ušetřit část spalovaného hnědého uhlí,“ říká generální ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela.
Argumentuje tím, že většinu spaloven v Evropě také vlastní obce nebo města. „Když nebude zákon o odpadech, tak to holt nebude velký byznys, město na dividendách vydělá méně než dosud,“ připomíná. Osobně se účastnil jednání pracovní skupiny, která na ministerstvu jednala mimo jiné také o konkrétní částce navýšení skládkovacího poplatku. Lidé z tepláren se však nedohodli se zástupci skládkových firem, kteří zdražení odmítají a časový odklad jim vyhovuje. „Takové navýšení poplatku, jak se uvádí ve věcném záměru, není nutné. A vedlo by ke zvýšení cen pro obce a následně i zdražení pro domácnosti,“ uvedl už před časem Pavel Borůvka, obchodní ředitel odpadové společnosti Marius Pedersen.
V zemích jako Německo, Dánsko, Švýcarsko nebo Rakousko připadá na hlavu mnohonásobně vyšší objem odpadu, který se likviduje ve spalovnách. V Česku vyprodukují domácnosti a malé firmy miliony tun komunálního odpadu, ale recyklací, kterou prosazují ekologové, nebo spalováním se zužitkuje jen menší část. Na skládkách končí víc než polovina.