Razítka spalovna má, chybí ji však odpad
05.06.2020
Zítra můžeme stavět, tvrdí o spalovně v Komořanech United Energy. Nic se však neděje.
Ústecký kraj Kontroverzní projekt Zařízení na energetické využití odpadů (EVO) v Komořanech má podporu měst i kraje. Přesto se nestaví. Investor má s městy pouze domluvu o spolupráci, odpad i podpora v legislativě zatím chybí. Stavbu by mohly zafinancovat i evropské peníze.
Stavební povolení pro EVO je vydané od roku 2013, společnost United Energy získala i kladné stanovisko EIA a další potřebná razítka. „Mohli bychom stavět zítra,“ potvrzuje obchodní ředitel Petr Horák. Co ale soukromá společnost nemá, je jistota, že bude mít dostatečný přísun odpadu a projekt nebude ekonomický propadák.
Ústecký kraj podle Českého statistického úřadu ročně vyprodukuje kolem 300 tisíc tun odpadu. Kapacita plánovaného zařízení je přesně polovina, 150 tisíc tun ročně. Od roku 2011 má United Energy dohody o partnerství a spolupráci s Chomutovem, Ústím nad Labem, Teplicemi, Bílinou, Kadaní, Jirkovem a od minulého čtvrtka také s Litvínovem. Jedná se ale pouze o deklarovanou podporu, která dodávky odpadů neslibuje.
Důvodů je hned několik. Pro obce je totiž stále nejlevnějším způsobem, jak se zbavovat odpadu, jejich odvoz na skládku. „To válcuje jakékoli jiné využití odpadů, nejen energetické,“ říká technický ředitel firmy Petr Mareš. Napomáhá tomu i legislativa. Zákon o odpadech odložil konec skládkování z původně avizovaného roku 2024 na rok 2030. Podle Mareše se komunální politici také obávají učinit rozhodnutí, které řada obyvatel a ekologických organizací vnímá přinejmenším kontroverzně. Petice proti stavbě podepsalo v roce 2017 více než tisíc lidí.
EVO fungují tak, že přeměňují nevyrecyklovatelný odpad na energii a teplo. Část elektrické energie využijí pro vlastní spotřebu, zbytek putuje do rozvodné sítě. Výhřevnost směsného odpadu je podle Horáka téměř totožná s hnědým uhlím. „Směsný, dále nevytříditelný odpad má výhřevnost deset megajoulů na kilogram, hnědé uhlí třináct,“ vypočítává Horák. Sto padesát tisíc tun směsného odpadu dokáže nahradit 72 tisíc tun uhlí. Roční kapacita zařízení by tak dokázala vytopit třicet tisíc bytů. Množství vyprodukovaných skleníkových plynů, oxidu uhličitého a metanu je podle Horáka během této metody zpracování odpadu o desítky tisíc tun nižší než u skládkování.
CHTĚJÍ PODPORU Z UNIE
Ústup od skládkování je v rámci EU trendem. Zařízení typu EVO provozují v Německu 96, Francie jich od roku 2017 postavila 127. Možná i proto může získat United Energy, která zatím všechny probíhající stavby hradí z vlastních prostředků, peníze z Evropské investiční banky. Přesvědčený je o tom náměstek hejtmana a litvínovský zastupitel Martin Klika. S projektem počítá hejtmanství ve svém plánu odpadového hospodářství. „Je tam varianta, že na ten projekt dostanou peníze z Bruselu. Neříkám, že celé, ale část. Pojďme to podpořit,“ vyjádřil se při jednání v litvínovském zastupitelstvu.
Odhadované náklady na stavbu se pohybují okolo tří miliard korun.
3. 6. 2020, autor: Kamila Minaříková
chomutovsky-denik-2020-06-03-strana-2.pdf (856.8 kB)